Jméno: Jaroslav Hutka
Zařazení: Spisovatelé
Přidal(a): David Hampl
Folkový hudebník, skladatel a písničkář, který v sedmdesátých letech společně s Václavem Havlem patřil k tak zvaným disidentům. Jeho nejznámější písní je Náměšť, která se hodně zpívala v době sametové revoluce.
Život
Jaroslav Hutka se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci. Jeho dětství bylo ovlivněno násilným přestěhováním rodiny do Bouzova v roce 1952 v rámci komunistického stěhování kapitalistů mimo města. Po vystudování pražské uměleckoprůmyslové školy se začal věnovat hudbě. Na konci šedesátých let vystupoval ve dvojici s Vladimírem Veitem, později jezdil po Československu s vlastním hudebním programem, ve kterém se mimo jiné snažil o popularizaci moravské lidové písně. Tím si získal mnoho příznivců a poměrně velkou popularitu. V roce 1972 založil Šafrán, neoficiální sdružení folkových písničkářů, jehož členy byl například i Vladimír Merta či Vlasta Třešňák.
V roce 1977 se zúčastnil festivalu druhé kultury na Hrádečku u Trutnova a zároveň podepsal Chartu 77. To spustilo velkou protiakci od oficiálního politického režimu, včetně nejrůznějších zákazů a persekucí. V souvislosti s tím se Jaroslav Hutka v říjnu roku 1978 rozhodl emigrovat do Nizozemska. Po sametové revoluci v roce 1989 se vrátil zpět a například již 26. listopadu 1989 zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni, později také vystupoval na podporu prezidentské kandidatury Václava Havla.
Svou tvorbu si dnes sám vydává, včetně toho, že si sám kreslí obaly na CD a CD doma vypaluje. Kromě občasných koncertů, které pořádá pro své příznivce v malých klubech, rovněž píše fejetony a také se kriticky vyjadřuje k české společenskopolitické situaci. Mezi jeho zájmy patří podpora životního prostředí, v souvislosti s tím je členem předsednictva občanského sdružení Společnost pro trvale udržitelný život a Čestné rady sdružení Děti Země.
Dílo
Jaroslav Hutka je především autor písňových textů, z nichž některé zlidověly. Nejznámější jeho písní je Náměšť, kterou složil pro folkový festival, který se měl konat v roce 1973 v Náměšti na Hané. Tento festival byl ale několik dní před jeho zahájením v rámci normalizace zakázán. Velkou inspirací pro tvorbu Hutkovi byla především poetika lidových písní, s jejich zvukomalebností, hravostí a humorem. Později své texty radikalizuje a vyjadřuje v nich v nich nelehký život v exilu či rozčarování z polistopadového vývoje. K jeho nejznámější diskografii patří Stůj, břízo zelená z roku 1974, Vandrovali hudci z roku 1976, později Pravděpodobné vzdálenosti, Návrat či Tango o Praze.
Dvorky, Plechovka
Dvojice novel z let 1977 a 1978. Zatímco novela Dvorky je příběhem o dospívání v totalitní společnosti sedmdesátých let a hledání životních hodnot, novela Plechovka odráží Hutkovo rozhodnutí emigrovat z Československa pryč.
Požár v bazaru
Kniha obsahuje Hutkovy fejetony z let 1977 až 1989, ve kterých se vyjadřuje k nejrůznějším společenským problémům i k aktuální politické situaci.
Koryta krve
Výbor z básnické tvorby, kterou napsal v letech 1983 až 1995.
Podzim je tady
Kniha fejetonů a básní z roku 1998, která je Hutkovou osobitou reflexí společenské atmosféry v Československu v první polovině devadesátých let, ve které zároveň vyjadřuje své rozčarování z některých polistopadových změn. Zároveň se v knize vyrovnává i se svým návratem z emigrace či s narozením dcery.
Cesta do království
Kniha z roku 2012, která deníkovou formou zachycuje několik týdnů na podzim roku 1978, tedy v době, kdy odcházel do nizozemského exilu. Jedná se o osobní vzpomínky na dny těsně před emigrací a těsně po emigraci, které Jaroslav Hutka zaznamenal na radu spisovatele Pavla Kohouta a tyto poznámky zpracoval do podoby této novely.
